Znak obce Město Úštěk - oficiální stránky města

Jazykové verze a mapa stránek:

EnglishEnglish
DeutschDeutsch
Mapa stránek

Nápis stránek města
Hlavičkový nápis města Úštěk

MENU:








Vyhlídky a rozhledny

Litoměřický okres byl a je nazýván Portou Bohemicou, bránou sloužící ke vstupu poutníků do České země. Je to kraj úrodných vinic , sadů a chmelnic, rozkládajících se podél klidně tekoucího Labe. V Litoměřickém okrese se nachází velmi mnoho impozantních scenérií s troskami hradů, zámků a vyhlídkových míst, ze kterých můžeme vidět celou krásu vstupní bránu České země. Pro vaši lepší orientaci v našem okrese vám nabízíme přehled nejnavštěvovanějších vyhlídkových míst a doufáme, že po jejich návštěvě budete spokojeni a budete se k nám rádi vracet.


1. Varhošť


Fotogalerie, videopozvánka a situační mapa:

- fotogalerie

- videopozvánka / Západ slunce z cesty od Varhoště
(soubor ke stažení ve formátu: *.wmv, délka: 3 minuty, velikost: 7.3 Mb, rozlišení: 320x240)

- videopozvánka / Pohled z rozhledny
(soubor ke stažení ve formátu: *.wmv, délka: 5 minut, velikost: 12.0 Mb, rozlišení: 320x240)

- situační mapa

Popis rozhledny:

Rozhledna Varhošť Elegantní ocelová rozhledna na Varhošti (639 m n. m.), nad obcí Kundratice, severně od Litoměřic, poskytuje překrásný panoramatický rozhled na někdy veselou, jindy zase zcela zasněnou krajinu Českého středohoří. Čedičový kopec na pravém břehu Labe byl vyhledávaným vyhlídkovým bodem již v 19. století, a proto se turisté, litoměřického Spolku pro České středohoří rozhodli vybudovat na temeni kopce první rozhlednu. Peněz tenkrát nebylo nazbyt, a tak bylo využito pěti statných dubů, jejichž kmeny pospojovala dřevěná konstrukce s vyhlídkovou plošinou. První turisté vystoupili na rozhlednu o svatodušních svátcích v r. 1891. O jedenáct let později však musela být z bezpečnostních důvodů stržena.

Na další vyhlídkovou věž si návštěvníci museli počkat až do r. 1927. Přestože po 2. světové válce sem přicházely stovky turistů ročně, nikdo o rozhlednu nepečoval, a tak ji v roce 1970 čekal stejný osud jako tu předcházející. Odborníci ze SURPMO Litoměřice však záhy vyprojektovali novou, 12 ni vysokou ocelovou rozhlednu s centrálním nosným sloupem a třemi vyhlídkovými plošinami. Rozhledna, o váze 13 t, byla na vrchol dopravena helikoptérou a usazena na původní základy. V září 1973, v den zahájení litoměřické Zahrady Čech, byla slavnostně otevřena, aby opět nabídla tisícům turistů ten výjimečný a neopakovatelný pohled jak na plejádu středohorských kopců, tak do údolí Labe. Vzhledem k tomu, že u nadalekých Lovosic vytváří svůj pověstný oblouk k severu, je varhošť jakoby omotána vodní stuhou a třpytící se hladinu naší největší řeky lze odtud vidět dokonce na osmi různých místech.


2. Kalvárie ( Tři kříže) - výška 239 m.


Fotogalerie, videopozvánka a situační mapa:

- fotogalerie

- videopozvánka / Výhled z Kalvárie při povodních 2006
(soubor ke stažení ve formátu: *.wmv, délka: 3 minuty, velikost: 7.3 Mb, rozlišení: 320x240)

- situační mapa

Popis vyhlídkového místa:

Kalvárie alias Tři kříže Zdaleka viditelný rulový skalní vrch nad pravým břehem Labe. Nachází se zde přírodní rezervace fauny ( výhled Žernoseky, Radobýl, Hazmburk, Lovoš, Kubačka, Milešovka, Kletečná).

Přírodní rezervace. Na vrcholové náhorní plošině je mohutné valové opevnění z doby zhruba 1000 let př. n. l. Později keltské a slovanské hradiště. Tři kříže jsou zmiňovány již v roce 1587, k místu se váže mnoho pověstí. Různé druhy stepní květeny (např. kozinec bezlodyžný, kosatec bezlistý, kavyl Ivanův a další).

Pověst:

Milovaly jednou tři panny rytíře z Kamýku. Protože však jen jedna mohla jej dostat za manžela a ony sobě věčné přátelství přísahaly, volily raději společnou smrt. Vystoupily na skálu nad Labem, ještě jednou poslední pozdrav ke Kamýku rytíři poslaly a pak vrhly se do Labských vln. Když se o jejich smrti Kamýcký rytíř dověděl, dal postaviti na skále tři kříže, které tam dosud stojí.


3. Lovoš - výška 570m.


Fotogalerie a situační mapa:

- fotogalerie

- situační mapa

Popis vyhlídkového místa:

Cestou z Lovoše Lovoš (německy Lobosch) je čedičová hora nedaleko Lovosic. Jeho vrchol má nadmořskou výšku 570 m. Stojí na hranici Českého středohoří a Polabí. Na vrcholu byla postavena turistická chata, od které je vynikající výhled na všechny strany.

Samotný vrch je tvořeny vlastně dvěma kužely, Velkým a Malým Lovošem, nazývaným též Kybička (489 m n. m.). Kybička je ale na rozdíl od Velkého Lovoše vrch znělcový.

Přes horu vede naučná stezka Lovoš-Boreč, která vede skrz Opárenské údolí, přes Lovoš až na Borečský vrch.

Na svazích hory rostou travnaté porosty skalní stepi, lesostepní porosty a suťový les. Hora je také domovem mnoha chráněných rostlin, například třemdavy bílé, kasatce bezlistého, koniklece lučního českého nebo bělozářky liliovité.

Turistická chata, dnes patřící Klubu českých turistů v Lovosicích se začala stavět roku 1881 a byla slavnostně otevřena 19. června 1892. Postupně byla rozšiřována. Roku 1918 ji ale vandalové poničili a zapálili. Nová chata byla pod záštitou knížete Johana Schwarzenberga postavena roku 1924. Za druhé světové války sloužila Němcům jako pozorovatelna. Po válce přestala být trvale obývána a chátrala. V roce 1977 začala být rekonstruována a roku 1981 opět uvedena do částečného provozu. Je otevřena o víkendech po celý rok. V chatě je možno nocovat.

Výstup na horu Lovoš je možno začít ze čtyř stran. První je z Opárenského údolí po žluté značce, přičemž se stezka na svahu Lovoše stýká s modrou, po které se pokračuje. Druhou je výstup po modré přímo z vesnice Opárno. Třetí je od vesnice Bílinka taktéž po žluté, ale v protisměru, s následným pokračováním po modré; tato cesta je sjízdná i pro terénní automobily a horská kola (vjezd automobilům je ale zakázán). Čtvrtou možností je neznačená, ale schůdná stezka z Lovosic.

Jméno Lovoš je zřejmě staroslovanské, odvozené od kmene Lovosů či Lovošů, kteří měli zdejší kraj obývat. Existuje domněnka, že to byl právě Lovoš, na který vystoupil praotec Čech.


4. Milešovka - 837 m.


Fotogalerie, videopozvánka a situační mapa:

- fotogalerie

- videopozvánka / (soubor ke stažení ve formátu: *.wmv, délka: 8 minut, velikost: 18.5 Mb, rozlišení: 320x240)

- situační mapa

Popis rozhledny:

Rozhledna je součástí meteorologické stanice na Milešovce Milešovka (německy Milleschauer, Donnersberg) je nejvyšší hora Českého středohoří, vrchol je 836,5 metrů nad mořem. Jméno získala podle nedalekého Milešova (2 km). Je to národní přírodní rezervace (51,3 ha, od roku 1951), z vrcholu je kruhový rozhled do dalekého okolí. Je to místo s nejdrsnějším podnebím v Čechách. Milešovka je považována za největrnější horu Česka, bezvětří je tu jen sedm dní v roce [1].

Na příkrých stráních roste především dub, občas buk, javor nebo smrk. Na sutích rozpadávající se skály lze najít celou řadu vzácných chráněných rostlin. Významnou lokalitou jsou Výří skály, asi 30 metrů vysoká skalní stěna bez lesnatého porostu. Kvete zde lilie zlatohlavá, kosatec bezlistý, plicník lékařský. Dále se tu vyskytuje kapradinka skalní a medvědice léčivá.

Na vrcholu Milešovky vznikla ve 20. letech 19. století jedna z prvních horských restaurací v Čechách. V roce 1905 byla na vrcholu zřízena meteorologická stanice a 19 metrů vysoká rozhledna. Dnes je na vrcholu umístěno pracoviště meteorologů a je zde také významný telekomunikační bod.


5. Holý vrch u Hlinné


Fotogalerie a situační mapa:

- fotogalerie

- situační mapa

Popis vyhlídkového místa:

Přírodní rezervace - erodované zbytky čedičového příkrovu, místy tvořící až desetimetrové sloupce. Předmětem ochrany je výskyt ohroženého koniklece otevřeného a koniklece lučního českého a dalších rostlin.


6. Plešivec - 509 m.


Fotogalerie a situační mapa:

- fotogalerie

- situační mapa

Popis vyhlídkového místa:

Přírodní památka - vrch s rozlehlými čedičovými sutěmi. Na Z a SV úpatí se vytvářejí ledové jámy, kde se firnový sníh a led drží až do začátku léta. Hnízdiště dravců a sov.


7. Hradiště - výška 399 m.


Fotogalerie a situační mapa:

- fotogalerie

- situační mapa

Popis vyhlídkového místa:

Pohled na Hradiště z Holého vrchu Výrazná dominanta nad Litoměřicemi, zčásti zalesněná hora se stepními loukami, skalnatými výběžky a sutěmi (519 -545 m.n.m.). Vrchol hory nabízí nádherný rozhled do širokého okolí. Východně Křížová hora a část Ralské pahorkatiny včetně nejvyššího vrcholu, jižně a jihovýchodně Litoměřice, na horizontu Říp, jihozápadně Milešovské středohoří, západně až severozápadně menší část Krušných hor, pod námi obec Hlinná, severozápadně až severně Varhošť a Holý vrch, severovýchodně vrcholové partie Dlouhého vrchu. Pod vrcholem skalnaté sutě a malá jeskyně na jihozápadní straně jednoho ze skalnatých výběžků.

Tato hora se nachází vzdušnou čarou 3 km severně od Litoměřic, 0,5 km jihovýchodně od obce Hlinná. Z návsi obce Hlinná se jde po žluté značce ve stejném směru jako na Holý vrch, u studny se vzrostlou lípou po pravé straně se pokračuje stále rovně, po 100 metrech odbočit doprava a po zarostlejší cestičce dojít k vrcholu. Během ní i na vrcholu několik částečných výhledů do okolí.


8. Radobýl


Fotogalerie, videopozvánka a situační mapa:

- fotogalerie

- videopozvánka - Cestou na Radobýl a výhled do okolí
(soubor ke stažení ve formátu: *.wmv, délka: 5 minut, velikost: 12.0 Mb, rozlišení: 320x240)

- situační mapa

Popis vyhlídkového místa:

Radobýl Vrch nedaleko Litoměřic. Odtud se nebohý básník Karel Hynek Mácha na podzim roku 1836 rozeběhl k požáru, aby jej pomáhal statečně hasit. To se mu nakonec stalo osudným. Tuto událost nám připomíná veliký kříž na vrcholu.

Přírodní památka - těžbou odkryté čedičové sloupce a jižní svahy porostlé travnatou vegetací skalní stepi.Výskyt vzácných chráněných druhů rostlin ( divizna brunátná, kozinec bezlodyžný nebo bělozářka liliová a další).

Pod nedalekou vápencovou vyvýšeninou Bídnice se nachází bývalá nacistická podzemní továrna Richard. Nepřístupné.


9. Vysoký Ostrý


Fotogalerie, videopozvánka a situační mapa:

- fotogalerie

- videopozvánka - Cestou naučnou stezkou až k rozhledně
(soubor ke stažení ve formátu: *.wmv, délka: 7 minut, velikost: 17.3 Mb, rozlišení: 320x240)

- situační mapa

Popis rozhledny:

Ústí nad Labem, Střekov - Ústí nad Labem, Brná. Prochází okrajem přírodní rezervace Sluneční stráň, vynikající společenstvem skalních stepí.

Nádherný výhled z železné konstrukce upevněné na vybetonovaném podloží na labské údolí v Brné.


10. Kalich - výška 538 m.


Situační mapa:

- situační mapa

Popis vyhlídkového místa:

Vrch nad Třebušínem, 10 km od Litoměřic. Má dosti vyjímečn ou strukturu. Na vrcholu se tyčí takřka kolmo dvě skaliska oddělená sedlem. Ve skalních spárech se vyskytují neobvyklé druhy vegetace. Na vrcholu stojí zbytky hradu na místě původní kamenné tvrze řádu německých rytířů v roce 1421 dobité Janem Žižkou ( výhled na Třebušín, Ploskovice, vlevo od nich Býčkovice, za nimi Labe, Roudnice, Říp, Mělník, severně Sokolí hřbet, Řepčice).


11. Košťálov - výška 481 m.


Fotogalerie a situační mapa:

- fotogalerie

- situační mapa

Popis vyhlídkového místa:

Skalnatý čedičový vrch, 5 km jihozápadně od Lovosic. Na strmé vrcholové skále je zřícenina stejnojmenného gotického hradu. Zůstala znatelná čtyřboká dispozice hradního nádvoří. Na svazích je přírodní rezervace ( výhled rovina za Hazmburkem, údolí Labe, Ovčín, Lovoš, Radobýl, Lipská hora, Hradišťany, Hrádek, Vršetín).


12. Mostka


Situační mapa:

- situační mapa

Popis rozhledny:

Lesnatá vyvýšenina 0,5 km od Litoměřic, sčedičovým vrchem. Roku 1910 na něm byla vybudována restaurace s rozhlednou ( výhled na Litoměřice, Terezínskou kotlinu, Hazmburk Říp).


13. Hazmburk


Fotogalerie a situační mapa:

- fotogalerie

- situační mapa

Popis rozhledny:

Výška 418 m 6 km severně od Libochovic, čedičový skalní vrch, na vrcholu se nachází zřícenina gotického hradu postaveného v druhé polovině 13. století. Na západní straně lemují vrch mohutné čedičové sloupy ( rozhled na Košťálov, Milešovku, radobýl, Dlouhý vrch , Litoměřice).


14. Říp


Situační mapa:

- situační mapa

Popis vyhlídkového místa:

Památná hora Říp Nejznámější česká hora, na jejímž vrcholu se nachází známá románská rotunda. Z Řípu se naskýtá jeden z nejkrásnějších pohledů na České středohoří, na vzdálené Krušné hory a za příznivého počasí lze vidět i hlavní město Prahu.

Na vrcholu hory stojí románská rotunda sv. Jiří, původně zasvěcená svatému Vojtěchovi. Připomíná se k roku 1126, kdy nechal kníže Soběslav I. na paměť vítězství v bitvě u Chlumce stávající kostelík opravit a rozšířit o západní kruhovou věž. Kostel, jehož zasvěcení bylo mezitím změněno na sv. Jiří, se v 17. a 18. století stal oblíbeným poutním místem; od poloviny 19. století byl Říp nejednou dějištěm táborů lidu a národních manifestací. Jedno z nejznámějších shromáždění se zde uskutečnilo 10. května 1868, kdy byl na Řípu slavnostně vyzdvižen první kámen do základů Národního divadla. Současná podoba rotundy je výsledkem puristické přestavby v 70. letech 19. století. Každoroční hlavní pouť se koná v neděli po sv. Jiří (24. dubna).

Na vrchol vede několik značených turistických cest. Roku 1907 byla v sousedství rotundy postavena turistická chata, která dodnes slouží jako výletní restaurace. Na zdi chaty je připevněn patriotický nápis „Co Mohammedu Mekka, to Čechu má být Říp!“

Z historie

Až do roku 1875 byl Říp bezlesý, dnes téměř celou horu pokrývá dubohabrový les; z dalších dřevin se vyskytuje javor, borovice, jasan a lípa. Na několika holých místech se vyskytuje i vzácná teplomilná květena (například křivatec český a kosatec nízký). Vrchol je zalesněný a bez rozhledu, dílčí pohledy do širokého okolí se nabízejí z několika skalních vyhlídek na úbočích hory.

Nápadná vyvýšenina poutala pozornost lidí od nejstarších časů a v rovinaté krajině byla důležitým orientačním bodem. Sám název hory je již předslovanského původu a pravděpodobně pochází z germánského *rip „hora, vyvýšenina“.

Legenda, kterou poprvé zaznamenal počátkem 12. století kronikář Kosmas, pokládá právě horu Říp a její okolí za místo, kde se měli usadit první Slované vedení praotcem Čechem při příchodu do nové vlasti a kde se mělo odehrát pojmenování země jménem jejich vůdce. Pověst o praotci Čechovi rozvinul v 16. století Václav Hájek z Libočan, podle něhož byl vojvoda Čech po své smrti pochován v nedaleké Ctiněvsi (1,5 km jv.). Nejnověji zpracoval pověst roku 1894 Alois Jirásek ve Starých pověstech českých.


15. Kalich vyhlídková věžice


Situační mapa:

- situační mapa

Popis rozhledny:

Gotický dům z 1. poloviny 16. století renesančně přestavěl v letech 1570-80 A. Balli pro měšťanskou rodinu Mrázů z Milešovky, jejichž erb je vytesán na vstupním portálu a vyobrazen na dvorním průčelí, kde je i z části zachována původní renesanční malba. Renesanční štíty byly sejmuty při přestavbě roku 1834 a nahrazeny empírovým řešením průčelí. Dům byl původně nazýván " Pod bání" dle vyhlídkové věže v podobě kalicha, připomínající husitské tradice města.


16. Větruše


Fotogalerie, videopozvánka a situační mapa:

- fotogalerie

- videopozvánka / (soubor ke stažení ve formátu: *.wmv, délka: 4 minuty, velikost: 8.7 Mb, rozlišení: 320x240)

- situační mapa

Noční Větruše Jdeme z Mírového ( nebo i z Lidického) náměstí kolem autobusového nádraží k železničnímu viaduktu, kde si prohlédneme záznamy o stavu vody za největších labských povodní.Dne 30. března 1845 vystoupila na 9,11 m nad normál a 11. července 1954 na 7,64 m. Ale i při jiných záplavách během několika století rozlila se voda až do ulic města, jak je zaznamenáno na tomto měřidle.Projdeme průchodem pod tratí na Teplice a po mostě přes černou Bílinu a octneme se v trojúhelníku železničních viaduktů.Ještě přejdeme trmickou silnici a již stoupáme po serpentinové cestě zvané Soudní. Tudy vodili trestance, aby nahoře byl vykonán trest, na němž se usnesl městský soud / měl i právo hrdelní). Tak r. 1680 po této cestě odváděli z ústecké věznice k šibenicím na Soudním vrchu čtyři vůdce potlačeného selského povstání ( z panství Krásný Les, Všebořice a Krásné Březno).

Nad železniční tratí z nádraží západního na východní se zdvihá stráň, zabezpečená kamenným zdivem v roce 1900, když železniční správa zjistila, že se svah pomalu sesouvá. Je z čedičového tufu, který se drobí a po deštích se celá stráň posunovala. Při zajišťovacích pracích vykopali dlouhé štoly a narazily i na hnědé uhlí z doby oligocenní v tenkých vrstvách a špatné jakosti. Vystoupíme až k restauraci postavené ve švýcarském stylu na přelomu století. Její věž je výraznou dominantou celkového pohledu na Ústí.

Shlédneme odtud velikou část labského údolí oběma směry, hrad Střekov a "jezero" nad zdymadly, Ústeckou bránu pod městem a za ní Svádov a Kozí vrch, přímo na východ amfiteatrálně položený Střekov, nad ním malwbnou skupinu hor s Vysokým Ostrým, dále vlevo Sokolí hřeben, Bukovou,Dobětickou výšinu s Erbenovou vyhlídkou, Holoměř, Střížovickou horu a za námi hradbu Krušných hor s nakléřovickým kostelíkem na hřebenu.

17. Kratochvílova rozhledna


Situační mapa:

- situační mapa

Popis rozhledny:

Byla v Roudnici nad Labem slavnostně otevřena 11. října 1935. Rozhledna se nachází na návrší parku nedaleko od centra města. Je vysoká 13 m a patří k nehezčím vyhlídkovým věžím z první republiky.


18. Hláska Roudnice nad Labem


Situační mapa:

- situační mapa

Popis rozhledny:

Pozůstatek středověkého opevnění mezi Starým a Novým Městem roudnickým. Tato památka, častokráte v průběhu staletí přestavována, sloužila k obraně města, hlášení ponocného a ohlašování požárů.


19. Dubičky


Situační mapa:

- situační mapa

- videopozvánka /(soubor ke stažení ve formátu: *.wmv, délka: 2 minuty, velikost: 4.3 Mb, rozlišení: 320x240)

Popis vyhlídkového místa:

Vyhlídka od poutního kostela sv. Barbory na kaňonovité údolí Labe a Církvice

Výhled od Dubiček na Labské údolí