Znak obce Město Úštěk - oficiální stránky města

Jazykové verze a mapa stránek:

EnglishEnglish
DeutschDeutsch
Mapa stránek

Nápis stránek města
Hlavičkový nápis města Úštěk

MENU:








Muzea a galerie

Tato sekce Vám nabízí širokou nabídku kulturních zařízení typu: galerií, muzeí a divadel, které můžete během svého času u nás navštívit.


Městská kulturní zařízení (MKZ)

Dům kultury, kino Máj, Divadlo Karla Hynka Máchy

Chceme Vám nabídnout zajímavé možnosti uměleckého vyžití, kulturních, vzdělávacích, filmových a společenských akcí. Při zajištění Vašich uzavřených společenských akcí, seminářů, školení, kongresů apod, poskytujeme další placené služby a servis v podobě pronájmu prostor MKZ,zprostředkování umělců, zveřejnění akcí v našich propagačních materiálech a předprodeje vstupenek.

Další informace:

Oficiální stránky MKZ


Severočeské divadlo Baletu a Opery v Ústí nad Labem

Severočeské divadlo Baletu a Opery v Ústí nad Labem V květnu 1945 bylo divadlo převedeno pod českou správu a byl zde ustanoven činoherní soubor, který jako svou první premiéru uvedl Tylovu Fidlovačku. Vůbec prvním poválečným představením v ústeckém divadle byla Prodaná nevěsta, uvedená teplickým Divadlem severu. Po první sezóně byl činoherní soubor Městského divadla v Ústí nad Labem zrušen a 1. 8. 1946 byla zřízena Ústecko-Karlovarská zpěvohra, která působila v zimních měsících v Ústí nad Labem a v letních měsících v Karlových Varech. Součástí zpěvohry se stal Městský symfonický orchestr v Ústí nad Labem, doprovázející ústecká představení. Karlovarská představení byla v režii tamějšího lázeňského orchestru. První premiérou zpěvohry byl Smetanův Dalibor, uvedený 16.8.1946 v Karlových Varech a 28.9.1946 v Ústí nad Labem. V ústeckém divadle působil také operetní soubor, který svou činnost zahájil 14.11.1946 premiérou P. Audrona Loutky. V roce 1946 byl zřízen i provozní balet, který působil v tanečních výstupech oper a operet.

Na začátku sezóny 1947–1948 byl angažován vlastní divadelní orchestr a ústecké divadlo mělo svůj operní a operetní soubor, včetně provozního baletu. Ke konci sezóny však došlo k zásadní reorganizaci divadla. Operetní soubor byl přestěhován do Teplic a provozní balet rozpuštěn. V divadle zůstal operní soubor a v sezóně 1949–1950 byl zřízen samostatný baletní soubor, který jako svou první premiéru uvedl 25. 6. 1950 balet B. Martinů Špalíček. V téže sezóně byla divadla v Ústí, Teplicích a Mostě sloučena pod jedno ředitelství v Teplicích. Ústecké divadlo se znovu osamostatnilo na začátku sezóny 1952–1953 a záhy si získalo významné postavení v síti československých divadel. V roce 1956 vyjelo poprvé do zahraničí, aby v Drážďanech uvedlo dvě představení Smetanovy Prodané nevěsty. V témže roce vysílala Československá televize v přímém přenosu z pražského divadla Jiřího Wolkera ústeckou inscenaci Mozartovy opery Cosi fan tutte.

V roce 1967 byla zahájena rozsáhlá renovace ústeckého divadla. Podle projektu ing. arch. M. Maxy a ing. arch. A. Bergra byla vyměněna sedadla, v kuloárech položen mramor, stěny byly vytapetovány a veškeré malby a dekorativní prvky výzdoby divadla restaurovány. Byla také vybudována moderní osvětlovací kabina, vybavená paměťovým ovládacím pultem. Současně byla provedena přístavba administrativní části divadla a nová fasáda. Renovace byla prováděna za provozu divadla. Divadlo bylo uzavřeno pouze v lednu 1967, kdy soubor vyjel na zájezd do Švýcarska a Itálie s Mozartovým Donem Giovannim. V roce 1972 bylo k divadlu administrativně přičleněno Činoherní studio. V tomto svazku existovalo až do roku 1991, kdy se znovu osamostatnilo. V roce 1987 byla zahájena generální rekonstrukce a dostavba divadla. Soubory opery a baletu přešly do náhradního prostoru ústeckého Domu kultury. Podle projektu ing. arch. M. Krejčíka, na kterém se dále podíleli zejména ing. Vl. Brabec v oblasti elektroinstalací, ing. K. Schovanec v oblasti divadelní techniky a arch. L. Špás v oblasti vnitřního vybavení, byl restaurován exteriér i interiér historické budovy. Bylo přitom dbáno na udržení památkové podstaty a identického výrazu pseudobarokního divadla, vyzdobeného secesním dekorem a mnoha uměleckořemeslnými výtvory. Výzdoba divadla byla navíc obohacena o umělecká díla současných výtvarníků zejména malbou na železné oponě P. Menše, bustami S. Hanzíka a plastikou M. Bílka. Divadlo bylo vybaveno moderní jevištní, osvětlovací i audiovizuální technikou a byly v něm instalovány varhany, postavené firmou Riegr-Kloss Krnov. V dostavbě divadla, jejíž dispoziční řešení bylo v roce 1991 přizpůsobeno aktuálním potřebám divadla, byly vybudovány sklady palet pro jevištní dekorace, řídící centrum měření a regulace, vzduchotechnika, klimatizační jednotky, televizní studio, zkušebny orchestru, operního sboru a baletu.

Od 1.1.1991 bylo divadlo převedeno z působnosti Krajského národního výboru do působnosti Magistrátu města Ústí nad Labem. V roce 1992 se osamostatnilo Činoherní studio. V roce 1993 bylo Státní divadlo v Ústí nad Labem přejmenováno na Městské divadlo Ústí nad Labem. Rekonstruované divadlo bylo znovuotevřené 8.října 1993. Stalo se opět sídlem operního a baletního souboru a důstojným centrem kulturně společenského života města Ústí nad Labem. V roce 2004 bylo Městské divadlo Ústí nad Labem přejmenováno na Severočeské divadlo opery a baletu Ústí nad Labem. V průběhu existence ústeckého divadla se na jeho představeních podílela řada vynikajících umělců, z nichž někteří dosáhli významných úspěchů na domácích i zahraničních scénách a někteří věnovali ústeckému divadlu celou svou uměleckou kariéru. Stopy, které zde zanechali, se staly trvalou součástí kulturních hodnot, které jsou zavazující pro generaci současnou i budoucí.

Další informace:

Oficiální stránky divadla


Muzeum města Ústí nad Labem

Muzeum Ústí nad Labem Masarykova ul. 1000/3
400 01 Ústí nad Labem
tel.: 475 210 937
fax: 475 211 260
Web: www.ecn.cz/muzeumusti

Ústecké muzeum patří k nejstarším v severo-západních Čechách. Vzniklo roku 1876 jako uměleckoprůmyslové muzeum. Mezinárodní proslulost získalo díky sbírce nerostů a hornin Českého středohoří. Dnes je zde stálá expozice, dokumentující dějiny Ústecka od pravěku až do dvacátého století, vč. významné události - bitvy u Chlumce v roce 1813.

!!! Z důvodu generální rekonstrukce budovy je Muzeum města Ústí nad Labem od 1. 1. 2006 ZAVŘENO (na 3 roky) !!!


Okresní vlastivědní muzeum, Litoměřice

Okresní vlastivědné muzeum Litoměřice Základem objektu, kde muzeum sídlí je budova gotické radnice, doložená k roku 1397. V letech 1537-39 přestavěna v renesančním slohu. Na severním rohu Staré radnice je na pilíři umístěna nejstarší exteriérová plastika ve městě, tzv. Roland (symbol obchodu a trhu). Ve spodní části pilíře upevněn tzv. český loket (stará délková míra). V podloubí umístěny 2 erby (říšský a městský) z doby kolem roku 1409. Na jižním průčelí jsou patrné zbytky pranýře. Jako radnice stavba sloužila až do roku 1839.

Nyní je v budově umístěno Okresní vlastivědné muzeum s bohatými sbírkovými fondy. Muzeum zahrnuje pravěké a raně středověké dějiny, středověk, předbělohorské období, třicetiletou válku a od třicetileté války až po současnost.

Stálá expozice:

- historie regionu od pravěku do roku 1945
- model města Litoměřic k roku 1700
- maketa bitvy u Lovosic
- ukázky druhů rybolovu na Labi

Otevírací doba

celoročně, mimo Po
Út - Ne 10:00 - 17:00 hod.


Muzeum a galerie litoměřické Diecéze, Litoměřice

Řadový pozdně gotický dům na raně gotických základech, kde je od roku 1995 umístěna Galerie a muzeum litoměřické diecéze představující veřejnosti díla ze sbírek litoměřických biskupů a z církevních objektů diecéze mj. s unikátními ukázkami románské plastiky ze žitenického kostela, skvosty českého baroka (K.Škréta), známý obraz L.Cranacha st. "Sv. Antonín poustevník" a díla takových umělců jakými byli A.Kern, J.Steen J.Willemsz de Wet atd.

V zadním traktu tohoto domu čp. 24 je zpřístupněna unikátní expozice naivního (insitního) umění Čech a Moravy, která představuje tvorbu našich nejznámějších insitních umělců.

Otevírací doba

celoročně mimo Po
X. - III. Út - Ne 09:00 - 12:00 13:00 - 17:00 hod.
IV. - IX. Út - Ne 09:00 - 12:00 13:00 - 18:00 hod.


Máchova světnička, Litoměřice

V objektu vinárny "Na Vikárce" (dříve u Schustermannů) v patrovém domku bydlel a 6. listopadu 1836 zemřel český romantický básník Karel Hynek Mácha.

V současné době, po provedené rekonstrukci, je zde památník zřízený jako světnička s Máchovým dílem, kde se mohou návštěvníci informovat o životě a díle našeho nejvýznamnějšího romantického básníka. V expozici je vystavena i řada předmětů a materiálů připomínajících prostředí 1. poloviny 19. století.


Historické sklepy, Litoměřice

366 m dlouhá prohlídková trasa historickými sklepy ve formě lapidária Okresního vlastivědného muzea, je přístupná přes vinárnu "Radniční sklípek"

Otevírací doba

V. - IX. 10:00 - 17:00 hod


Muzeum Českého granátu, Třebenice

Evangelický kostel, dnes Muzeum českého granátu V Třebenicích najdeme jedno z nejstarších muzeí na našem území. Vzniklo v roce 1872 a založil ho zdejší lékař, vlastenec a buditel MUDr. Václav Pařík. Jeho pokračovatelem se stal místní učitel Karel Křenek, který sbírkové fondy rozšířil o zajímavé přírodniny z okolí.

V roce 1891 byla v Praze pořádána velká Jubilejní výstava. Třebeničtí se ji zúčastnili se svým kancionálem, unikátními archeologickými předměty a hlavně se sbírkou z náplavových granátových písků "Pyropové diluvium v Českém středohoří". Sbírka získala čestný diplom s právem ražení zlaté mince. Takové úspěchy slavili Třebeničtí do roku 1901 kdy zakladatel muzea MUDr. Pařík zemřel.

Dnes můžete v Třebenicích navštívit Muzeum českého granátu v prostorách bývalého luteránského kostela. Expozice podává ucelený obraz historie granátového kraje. Můžeme zde spatřit mimo jiné největší český granát (pyrop) a kolekci šperků Ulriky von Levetzow, poslední lásky J.W.Goetha a kališnický graduál (40 kg).

Ve stálé expozici najdeme

- Dějiny Třebenicka
- Historie těžby a zpracování českého granátu
- Historické a soudobé granátové šperky

Otevírací doba

IV. + X. So a Ne 10:00 - 16:00 hod.
V. + IX mimo Po 10:00 - 16:00 hod.
VI. - VII. mimo Po 10:00 - 17:00 hod.
polední přestávky 12:00 - 13:00 hod.
v pondělí zavírací den


Jandovo muzeum a muzeum alchymie, Budyně nad Ohří

Město s dlouhou historií sahající až do roku 1173. Budyně se stala oblíbeným lovištěm přemyslovských knížat i prvních králů. Budyňský vodní hrad, dnes pouhé torzo původní vznešené stavby v sobě ukrývá muzeum, které ve dvacátých letech 20. století zřídil Antonín Janda, řídící živnostenské školy.

Muzeum je po své rekonstrukci od roku 1997 zpřístupněno veřejnosti. Tak zvané "Jandovo městské muzeum" vám nabídne k prohlédnutí historické předměty vážící se k historii Budyně nebo ojedinělou alchymistickou dílnu v původních prostorách, kde se za Jana Zbyňka Zajíce z Hazmburka pokusy skutečně prováděly.

Sám císař Rudolf II. na "alchymii" hledání zlata a kámen mudrců vynaložil hodně prostředků. Avšak většinou se dostali do rukou prohnaných šejdířů. Po čase pravé zlato zmizelo a šejdíř též. Stejně úspěšný byl i Jan Zbyněk Zajíc, který této vášni propadl a která ho přivedla do dluhů. Před hrozbou vězení proto uprchl do Prahy, kde brzy poté zemřel.

Do Budyně však zavítali i slovutní pánové své doby mezi nimiž byl např. význačný dánský astrolog Tycho de Brahe, polský genealog Bartoloměj Praprocký z Hlahol, autor významného díla Diadochos, nebo Bavor ml. Rodovský autor proslulé gastronomické příručky.

Stálá expozice

- Dějiny Budyňska od pravěku do r. 1848
- Alchymie na hradě v Budyni
- (laboratoř a literatura v autentickém prostředí)

Otevírací doba

IV. - IX. Út - Ne 10:30 - 11:30 13:30 - 15:30 hod
X. - III. So - Ne 13:30 - 15:30
Zájezdy (min. 10 osob) lze objednat i mimo návštěvní dobu


Památník Malá pevnost, Terezín

Malá pevnost Terezín Malá pevnost vznikla na pravém břehu řeky Ohře a využívala se již od 19. století jako těžké vězení. V červnu 1940 v ní bylo zřízeno vězení pražského gestapa. Jeho branami prošlo více než 90 000 vězňů, z nichž zde více jak 2/3 zahynulo.

Prohlídky Památníku Malá pevnost jako historické části Terezína a národního hřbitova. Prohlídka památníku s průvodcem (Č, N, A, F, R).

Mezi stálé expozice Památníku patří:

- Malá pevnost Terezín 1940 - 1945
- Výtvarná expozice Památníku Terezín
- Terezín 1780 - 1939
- Koncentrační tábor Litoměřice 1944 - 1945
- Internační tábor pro Němce
- Malá pevnost 1945 - 1948

Otevírací doba:

- celoročně každý den (mimo 24. - 26. 12. a 1.1.)
- zimní sezóna (1.10. - 31.3.) 8:00 - 16:30 hod.
- letní sezóna (1.4. - 30.9.) 8:00 - 18:00 hod.


Muzeum Ghetta, Terezín

Z vlastního města bylo v říjnu 1941 vystěhováno obyvatelstvo a vzniklo zde ghetto, kterým prošlo na 160 000 židovských vězňů, z nichž asi 36 000 zahynulo přímo zde a další pak většinou v Osvětimi.

Pro návštěvníky jsou připraveny prohlídky samotného ghetta s průvodcovským výkladem (Č, N, A, F, R) a dále stálá expozice dějin terezínského ghetta v letech 1941 - 1945, galerie (práce vzniklé v terezínském ghettu), návštěva kina a prohlídky příležitostných výstav instalovaných ve foyeru kina.

Otevírací doba:

- celoročně každý den (mimo 24. - 26. 12. a 1.1.)
- zimní sezóna (1.10. - 31.3.) 9:00 - 16:30 hod.
- letní sezóna (1.4. - 30.9.) 9:00 - 18:00 hod.


Magdeburský kasárna, Terezín

Mezi stálé expozice patří:

- Replika vězeňské ubikace z doby ghetta
- Hudba, výtvarné umění, literární tvorba a divadlo v terezínském ghettu

Otevírací doba:

- celoročně každý den (mimo 24. - 26. 12. a 1.1.)
- zimní sezóna (1.10. - 31.3.) 9:00 - 17:30 hod.
- letní sezóna (1.4. - 30.9.) 9:00 - 18:00 hod.



Muzeum Ulriky von Levetzow, Třebívlice

Muzeum nalezneme v malebném městečku Třebívlice, které leží na jihozápadních svazích Českého středohoří. První zmínka o této obci pochází z roku 1318, kdy je zmiňován Mikuláš z Třebívlic. Majitelem se roku 1812 stal František hrabě z Klebelsbergu, rakouský ministr financí, který obec koupil od Lobkoviců. Hrabě se oženil s Amálií von Brössigke, ovdovělou von Levetzow. Jejich manželství však zůstalo bez potomků a Třebívlice zdědila nevlastní dcera hraběte Theodora Ulrika Sofie von Levetzow.

Nesmrtelný věhlas této dámy způsobila láska Johanna Wolfganga Goetha, který se do tehdy sedmnáctileté Ulriky ve svých 72 letech zamiloval. Ulrika však jeho nabídku k sňatku odmítla, ale nikdy se již nevdala. Můžeme v tom vidět symbol věrné, ale nenaplněné lásky. Ulrika zemřela 13. listopadu 1899.

Hlavním dědicem po baronce Ulrice von Levetzow se stal její synovec baron Adalbert von Rauch, který pozůstalost Ulriky postupně rozprodal. Třebívlický velkostatek pak roku 1900 prodal městu Most.

Ke 100. výročí narození Ulriky von Levetzow (* 4.2.1804 v Lipsku) byla v třebívlickém zámku obnovena instalace její posmrtné místnosti.

Stálá expozice J.W.Goetha a Ulriky von Levetzow byla instalována v přilehlé budově třebívlického zámku u příležitosti 250. let narození Goetha a 100. výročí úmrtí Ulriky.

Nalezneme zde mj. osobní věci Ulriky, posmrtnou masku Goetha a především proslulou Ulričinu kolekci sedmi empírových šperků z českých granátů, zhotovenou r. 1820 pro Amálii von Levetzow, což byl pravděpodobně dar Františka z Klebersberga. Tyto šperky z největších a nejkrásnějších broušených českých granátů, zasazených do zlata, zdědila právě Ulrika.

Otevírací doba

So + Ne 09:00 - 11:00 14:00 - 16:00
Po - Pá jen na objednávku
Zájezdy (min. 10 osob) lze objednat i mimo návštěvní dobu



Smetanova světnička Kamýk

Památka na jednoho z nejslavnějších českých skladatelů Bedřicha Smetanu. Nalezneme zde materiály spojené s jeho pobytem na Kamýku v roce 1860, notové záznamy a také několik obrázků místní krajiny, které zde Smetana namaloval.
Prohlídku nutno předem objednat.



Severočeská galerie výtvarného umění, Litoměřice

Objekt, kde galerie sídlí byl postaven na místě 2-3 menších, původně gotických domů. V roce 1569 renesančně přestavěn pravděpodobně Ambrosio Ballim. Průčelí opraveno kolem roku 1730 ve tvarech vrcholného baroka nejspíše Octavio Broggiem. Dnešní úprava pochází z let 1951-60.

V Severočeské galerii výtvarného umění naleznete mj. románské plastiky, soubor obrazů tzv. Litoměřického mistra z poč. 16. století, Mistra I.W., významná barokní díla (M.B.Braun, P.Brandl, J.Kupecký aj.) a své zastoupení má i umění 19. a 20. století. Pořádají se zde též výstavy současných umělců.

K Severočeské galerii také patří unikátní expozice naivního (insitního) umění Čech a Moravy, která představuje tvorbu našich nejznámějších insitních umělců. Nachází se v zadním traktu domu čp. 24.

Stálá expozice:

- České umění - gotika, renesance, baroko, 18. a 19. století
- Naivní (insitní) umění z Čech a Moravy

Otevírací doba

- denně mimo Po
IV. - IX. 9:00 - 12:00 13:00 - 18:00 hod.
X. - III. 9:00 - 12:00 13:00 - 17:00 hod.



Galerie "Salva Guarda", Litoměřice

Sídlí v objektu zvaném "U Černého orla", který patří mezi nejvýznamnější měšťanské renesanční domy. Postaven byl pro rodinu Housků z Adlersberku roku 1564 italským stavitelem Ambrosio Ballim. Dům byl obdařen titulem "Králův Hrádek nad Labem" (mj. se zde roku 1575 ubytoval císař Maxmilián II.). Destička s nápisem "SALVA GUARDA" umístěná nad vchodem znamená, že dům měl zvláštní ochranu panovníka. Na průčelí domu byly v letech 1957-58 objeveny rozsáhlé zbytky renesančních sgrafit, na kterých jsou zobrazeny biblické výjevy s alegoriemi lidského věku.

Nalezneme zde prodejní galerii výtvarného umění a pořádají se časté skupinové i autorské výstavy (obrazy, sochy, grafika, šperky, krajky, keramika, sklo, loutky)

Otevírací doba výstavní síně:

denně 11:00 - 18:00 hod.


Jezuitský kostel zvěstování P.Marie, Litoměřice

Jezuitský kostel zvěstování P.Marie Tento barokní kostel je dílem Octavia Broggia z let 1701-31. Stavbu zahájil již jeho otec Giulio na místě pěti měšťanských domů pro jezuitskou kolej. Po zrušení řádu jezuitů roku 1773 sloužil kostel jako skladiště městského pivovaru. Od roku 1811 pak využíván pro potřeby bohosloveckého semináře.

V interiéru chrámu nalezneme monumentální fresky připisované J.Hiebelovi.

Od roku 1992 se zde koná Mezinárodní výtvarné sympozium Barok a dnešek či Otevřený dialog, s každoroční obměnou vystavovaných děl (výstava našich i zahraničních umělců.

Chrám je také místem koncertů v rámci Sasko - českého hudebního festivalu.

Otevírací doba

denně mimo Po
V. - X. 10:00 - 18:00 hod.


Galerie "Ve Dvoře", Litoměřice

Galerie sídlí v objektu nazývaném "Gotické dvojče" a který je nejstarším zachovalým měšťanským domem ze 2. poloviny 15. století. Tento pozdně gotický dům má dvojitý štít a uvnitř v patře se nachází unikátní rozlehlá renesanční srubová místnost, využívaná k výstavním účelům.

Otevírací doba

celoročně
Po - Pá 09:00 - 12:00 15:00 - 17:00 hod.
So 09:00 - 11:00


Pikarstká věž, Úštěk

Pikartská věž Postavena roku 1428 pro posílení obrany Panského dvora v Úštěku. Věž má 4 podlaží. Využívá se pro výstavní účely, pořádané od května do října.

Od roku 2002 zde bude otevřeno muzeum starých historických hodin a hracích hodinových strojků K tomuto účelu budou sloužit dvě patra věže. Provoz bude celoroční.


Galrie U Brány, Úštěk

Kontakt

Adresa : Galerie U brány, 1. máje 52, 411 45 Úštěk
Telefon : 602 194 191 (p. Libor Uhlík)
Fax: 416 795 008
E-mail : libor.uhlik@seznam.cz
Web: www.mesto-ustek.cz/galerie_zi.htm

Otevírací doba

Otevřeno je od poloviny února do konce roku každý den (včetně sobot a nedělí).
1.6 - 31.9 (sezóna) po - so 9 - 17 h.
ne 13 - 17 h.
mimo sezónu po - so 10 - 17 h.
ne 13 - 16:30 h.

Historie

Galerie U Brány Galerie byla poprvé slavnostně otevřena v srpnu 2000, při příležitosti konání 3.historického jarmarku. Motivací byla snaha zasadit do prostředí městské památkové rezervace po úspěšných jarmarcích něco trvalého, umělecky příjemného, celoročně otevřeného.

Logo galerie je dílem ak. arch. Víta Cimbury. Realizace interiéru se provedla dle návrhu Evy Cimburové. První výstava byla skutečně symbolická. Fotografie J. Rotha (dříve Deníky Bohemia, dnes šéfredaktor časopisu Red Hot), Ivety Palyové-Horské (MF dnes), M. Bonaventurové (abs. FAMU) s tématikou dobových jarmarků v Úštěku.

Současnost

Od té doby se koná každý rok v galerii 8 - 10 výstav, zpočátku spíše severočeských autorů. Nyní se naše galerie nevyhýbá spolupráci se zajímavými autory z celé ČR. Vystavovali u nás namátkou ak. malíři Šavel, Šrůtek, výtvarnice Emma Srncová, keramik Milan Žofka, Jana Molovčáková a mnoho dalších. Návštěvnost galerie každoročně stoupá, to nás těší a zároveň zavazuje a žene kupředu při výběru dalších výstav.